Pett Gry                                               

 

 

 

 

     

Pocházím z malé vesničky na Severní Moravě v České republice, a i když říkám, že jsem všude zdejší, podle jedné postavy z české pohádky, svůj kraj buďto neopouštím, nebo se do něj neustále vracím.

Svou lásku ke knihám datuji snad už ke svému narození. Rodiče mi hodně předčítali, a sotva jsem se naučila písmenka, četla jsem sama.

Vzpomínka na první přečtenou „velkou“ knihu je asi z druhé třídy. Od té doby mě knihy neopustily. Když v dětství zazněl pozdě v noci příkaz

zhasnout, přišla na řadu baterka pod peřinou. Zhltala jsem všechno, co se mi dostalo do rukou. Nejraději jsem měla, a mám dodnes, dobrodružné

příběhy, kde převládá víra sama v sebe, odvaha, pevné, opravdové přátelství, čest a hluboká pokora k životu i k přírodě.

Ve škole jsem milovala slohovky, kde jsem si mohla vymýšlet. Čím těžší téma, tím líp. Následovalo jen hraní si se slovíčky, kdy jsme si s kamarádkou

na střední vymýšlely krátké povídky a vtipné básničky, nejčastěji o koních, neb v tu dobu byli u nás na prvním místě.

Přišla doba dospělých a snění se někam vytratilo … naštěstí ne nadlouho. Pamatuji si přesně okamžik, kdy jsem si to uvědomila, přivolala zpátky a už nikdy se

toho nevzdala. Vymýšlela jsem si příběhy, které vznikly, propluly v mé mysli a zanikly v zapomnění. Zvrat přišel v roce 2011, na popud mé, už dospělé, dcery. Jednoduše řekla : „Tak to zkus !“

Začátky byly těžké, neustále opravy a vylepšování a stále tomu něco chybělo, ale moje odhodlání bylo tak silné, že jsem se doslova do své první knížky propadla a prožívala se svými postavami všechna dobrodružství. Následoval druhý díl. Pak zkoušení několika žánrů. Všechna díla do šuplíku, ale jako každý autor i já snila o čtenářích. Nakonec jsem se rozhoupala, napsala knížku pro děti na dané téma a poslala do soutěže velkého českého vydavatelství.

V níž sice vyhrála zkušená autorka, mě ale začal zajímat názor jiných. Má účast na unikátním, celosvětovém projektu Rytmus lásky, slovenské

spisovatelky Lili Wonderland, kde můj vklad je několik kreseb a básní, mě přivedla k nakladatelství MEA 2000.

Požádala jsem o posouzení mé knížky. Dostalo se mi nejen kladného hodnocení, ale i možnosti Tajemství Amalu vydat … a sen se stal skutečností.